Jak udělat podlahu

Jak udělat podlahu Pomalu nastává čas, kdy vzhledem ke klimatickým podmínkám a klesajícím teplotám se dokončují venkovní stavební práce a my stavebníci se přesunujeme do interiéru. Čekají nás dokončovací práce, montáže stavebních pouzder a půdních schodů, stavby sádrokartonových příček a trvorba podlah. A právě o posledně zmíněné činosti si dnes povíme více.

Druhy podlah

Konstrukce podlahy obecně dělíme na tzv.těžkou, tedy betonovou podlahu a lehkou podlahu, někdy také nazývanou plovoucí. Konstrukce těžké podlahy spočívá v tom, že izolant, tedy podlahový polystyren či vata, je zalitý betonem či anhydritem. Tato podlaha je většinou využívána v přízemních místnostech a hlavně ve více zatížených průmyslových objektech. Její skladbu a bližší specifikaci si popíšeme někdy příště v dalším článku, dnes se budeme věnovat lehké podlaze, jejím variantám a výhodám.

Jak na lehkou podlahu

Hlavní výhodou lehké podlahy je její nižší hmotnost oproti těžké betonové, výrazně méně tedy zatěžuje konstrukci celé stavby. Další výhodou je absence mokrých procesů a tím pádem i rychlejší realizace. Konstrukce lehké podlahy se liší podle toho, zda budujeme podlahu v přízemí či v patře, kde je potřeba i utlumit kročejový hluk. Popišme si tedy oba příklady.

Lehká podlaha v přízemí

Potřebujete v přízemí srovnat křivou podlahu, zateplit podlahu nebo ji celkově zvýšit na úroveň chodby či ostatních pokojů? Ve všech těchto případech je možné elegantně a rychle vytvořit lehkou podlahu za pomocí izolantu, tedy podlahové minerální vaty či podlahového polystyrenu a stavebních desek, nejčastěji OSB desek, QSB desek a Fermacell desek. Potřebujeme-li podlahu jen srovnat (například pokud jsou křivá prkna) a připravit ji pro pokládku např. plovoucí podlahy, položíme na stávající podlahu mirelon tloušťky 2-4 mm. Mirelon Ekoflex P je důležitý pro pohlcení dobných nerovností a hlavně omezení vrzání, které by vzniklo případným třením mezi původní a novou podlahou.

Na mirelon položíme OSB nebo QSB desky tloušťky 12, 15 nebo 18 mm. To jakou tloušťku desek zvolit, záleží na rovinatosti původní podlahy a také na plánované únosnosti podlahy. Pokud podlahu jen srovnáváme a původní podklad obsahuje nerovnosti do cca 10 mm, stačí desky tloušťky 12 nebo 15 mm. Vždy samozřejmě použijeme desky s perodrážkou pro snadné napojení. Tato nová podlaha je tzv. plovoucí, nekotvíme ji tedy k původnímu podkladu a u stěn je potřeba dodržet dilataci cca 5-10 mm. Chceme-li podlahu zároveň zateplit, tak je postup víceméně stejný.

Mezi původní a novou podlahu navíc vložíme izolant, nejčastěji podlahový polystyren. Do běžně zatížených podlah v domě nebo bytě použijeme polystyren EPS 100 S, do více zatížených prostor (například dílna) je potřeba EPS 150 S, který má větší pevnost v tlaku. Případně můžeme použít podlahovou vatu, ta je však celkem výrazně dražší oproti polystyrenu a má své opodstatnění hlavně v podlahách v patře, vzhledem k útlumu kročejového hluku. Polystyren je levnější a dostupnější. Na izolant položíme novou podlahu z OSB desek, QSB desek či případně Fermacell desek.

V případě zateplené podlahy je žádoucí novou podlahu položit dvouvrstvě, takzvaně křížem na vazbu, kdy položíme jednu vrstvu desek (opět perodrážkových) a druhou vrstvu pokládáme otočenou o 90 stupňů oproti té první. Tím se nám překryjí spáry, obě vrstvy k sobě prošroubujeme a ideálně i plošně slepíme. Tím docílíme maximální tuhosti a zamezíme pohybu a tření desek a tím případnému vrzání. Tuto konstrukci opět nekotvíme k původnímu podkladu, opět je tzv. plovoucí, s dilatací u stěn.

Lehká podlaha v patře

Při tvorbě podlahy v patře je potřeba dbát na správnou skladbu, únosnost a odhlučnění podlahy. Popišme si nejčastější případ. Máte holé trámy připravené pro tvorbu nové podlahy nebo jste kompletně rozebrali původní podlahu až na trámy a chcete vytvořit podlahu celou novou? Pak tedy na stávající trámy vytvoříme záklop z OSB desek, opět s perodrážkou. Jakou zvolit tloušťku desek se nedá říci paušálně, záleží na vzdálenosti trámů. Obecně můžeme říci, že pokud jsou od sebe trámy vzdáleny cca 50-80 cm, tak budou stačit OSB desky tloušťky 15mm. Při vzdálenosti trámů cca 90-110 cm volíme OSB desky minimálně tlouš'tky 18 mm. Jsou-li trámy od sebe vzdáleny více, je potřeba udělat nosný rošt a na něj opět záklop z OSB desek.

Rošt je tvořen ideálně KVH hranoly, které jsou od sebe vzdáleny nejčastěji 40-50 cm a jako záklop stačí OSB desky tloušťky 12 mm. Záklop z desek kotvíme vruty do trámů či do roštu a opět dodržíme malou dilataci u stěn. Na tuto první vrstvu desek položíme izolaci proti kročejovému hluku, nejčastěji minerální vatu Isover T-P nebo Rockwool Steprock HD, v doporučené tloušťce 20-40 mm. Na tuto izolaci poté položíme dvouvrstvě křížem na vazbu OSB desky, QSB desky či Fermacell desky. Tuto finální podlahu opět nekotvíme k původnímu podkladu a dodržíme dilataci u stěn, jak jsme si již popsali.

Co na podlahu

V obou případech jsme si popsali tvorbu řekněme základní, nosné podlahy, která nám tvoří pevný základ pro finální krytinu. Na tuto podlahu již můžeme položit koberec, nalepit lino (podlaha musí být dokonale vybroušena) či položit praktické a v dnešní době velmi oblíbené laminátové plovoucí podlahy. Na chalupě nebo chatě je často finální podlaha tvořena podlahovými palubkami, které dodají interiéru specifický vzhled.

OSB desky nebo QSB?

V článku zmiňujeme více typů stavebních desek, pojďme si zjednodušeně popsat rozdíly mezi jednotlivými deskami. Nejčastěji používanými a nejlépe dostupnými deskami jsou OSB desky. Ty jsou dostatečně pevné a nosné a proto jsou nejpoužívanějšími deskami. Levnější variantou jsou QSB desky. Ty jsou vyrobeny z menších štěpek a jsou tedy méně nosné, méně zatížitelné a méně pružné. Obecně platí, že tam kde by jsme při záklopu trámů použili 12 mm silnou OSB desku je potřeba použít o řád silnější QSB desku, tedy 15 mm. Tím se ovšem ztrácí její cenová výhoda. Navíc platí, že OSB desky jsou odolnější proti vlhkosti a mají tedy mnohem širší spektrum použití. QSB desky tedy nachází svoje uplatnění především ve svislých konstrukcích, jako je například opláštění stěn. Fermacell desky mají povrch podobný sádrokartonovým deskám, takže jsou hladké a dobře se na ně nanáší nátěry a případně omítka. 

Popsali jsme si nejběžnější a řekněme standardní případy. Případných variant je samozřejmě více, dá se říci, že každá podlaha je originál. Budete-li potřebovat poradit s Vaší konkrétní skladbou podlahy, kontaktujte nás, rádi Vám poradíme.

Přečíst pokračování článku "Jak udělat podlahu - část 2."

Hodnocení zákazníků z Heureka.cz

© 2017 StavbaOnline.cz | Jede na LimeShop